Recyklace zinkových odpadů

S recyklací zinkových odpadů má naše společnost rozsáhlé zkušenosti. Recyklační zařízení jako takové může významným způsobem ovlivnit efektivitu žárového zinkování, a to vzhledem k tomu, že zinek je v České republice deficitní kov. Prakticky veškerý zinek pro žárové zinkování je k nám proto dovážen ze zahraničí, většinou ze skladů Londýnské burzy kovů (LME). Pokud tedy řešíte problém „ kam s ním“ nebo nejste spokojeni z cenou, za kterou odpad realizujete, obraťte se na nás.

Principů recyklace zinku je několik. Nejjednodušší recyklací zinkových popelů je metoda rotačního vycezování. Částečky kovového zinku jsou v „mlecím“ bubnu zbaveny povrchové pasivační vrstvy. Současně je třeba buben ohřát nad teplotu tání zinku. Roztavené kapičky zinku se shromažďují v nejnižší části bubnu, odkud se potom vypouští. Zinkový popel z technologie žárového zinkování obsahuje většinou dostatek zbytkového tavidla, a proto není nutné tavidlo přidávat. Zkušení „zinkaři „většinou vybírají popel velmi opatrně, roztírají jej o stěnu a díky tomu jej zbavují větších kousků a kapek zinku. I přes nejvyšší opatrnost je však obsah volného zinku v tomto odpadu obvykle v rozmezí 65-75 %. Tato technologie je také vhodná pro recyklaci i jiných zinkových odpadů, ale je nutná úprava výrobního postupu.

V případě, že se teoreticky podaří vyčerpat všechen volný zinek, zůstává ve zbytku odpadu po této operaci dalších cca 50-70 % kovu. Většinou je však tento zinek chemicky vázaný v několika různých sloučeninách a jeho využití je tak mnohem složitější.

Obvyklá koncentrace zinku v právě vytěžené rudě se pohybuje kolem hodnot 5-6 %. Je tedy zřejmé, že recyklace zinku je velmi efektivní a žádoucí proces, a to nejen pro technologii žárového zinkování.